Průběžné vyhodnocení jednotlivých domácích úkolů

1. Vyhodnocovat kroky vzdělávací politiky vedené Strategií 2030+. K závazku naplnit Strategii 2030+ se oficiálně přihlásit a zřídit pro kontrolu jejího naplňování odbornou evaluační komisi.

Ministerstvo se k závazkům Strategií 2030+oficiálně hlásí. Jako hlavní způsob interní evaluace je navržena pouze kontrola plnění harmonogramu, externí evaluace je od počátku naplánována až v polovině implementace Strategie. Dosud tak nebyla systematicky zhodnocena. Odborná evaluační komise nebyla zřízena.

„U interní evaluace Strategie je jako hlavní způsob evaluace navržena pouze kontrola plnění harmonogramu, externí evaluace je od počátku naplánována až v polovině implementace Strategie. Dosud tak nebyla systematicky zhodnocena.“

Nikola Šrámková, EDUin

a) Zřídit komplexní soustavu pravidelně sledovaných indikátorů, díky níž bude možné indikovat jak dopady zaváděných opatření, tak naplňování cílů strategických dokumentů.

Ministerstvo zveřejnilo soustavu indikátorů a plán na jejich pravidelný monitoring. Provázanost s cíli a opatřeními Strategii 2030+ je však vágní.

Ministerstvo aktuálně data vizualizuje a také spolupracuje s ČŠI na vizualizaci dat v rámci projektu Vzdělávání v datech.

„Indikátory existují, avšak neexistuje plán na jejich doplnění a provázanost s cíli a opatřeními Strategii 2030+.„

Karel Gargulák, PAQ Research

b) Zajistit vyhodnocování cílů strategických dokumentů a dopadů zaváděných opatření pomocí empirických studií výhradně k tomu zřízeným vysoce odborným výzkumně-analytickým orgánem veřejné správy a případně doplňkově externím zadáváním.

Odborné vyhodnocování cílů strategických dokumentů a dopadů zaváděných opatření je realizováno prostřednictvím zřízené analytické jednotky, která je podpořena i operačním programem (OP JAK). Ministerstvo na větší výzkumné aktivity využívá TAČR.

„Pro stávající evaluaci Strategie 2030+ je typická spíše nahodilost a nesourodost. Není předem určený jasný postup hodnocení a systém, který by kombinoval kvalitativní a kvantitativní hodnoticí metody.„

EDUiN

c) Udržovat a posílit odborné kapacity ministerstva i zřizovatelů (novelizace služebního zákona – flexibilnější platové ohodnocení kvalifikovaných a klíčových zaměstnanců, vyšší prostupnost a/nebo zřízení tzv. “delivery unit” – agentury, která zajišťuje implementaci i komunikaci strategií).

Koordinace naplňování Strategie 2030+ byla svěřena oddělení, což je z pohledu hierarchie ministerstva nejnižší článek řízení s velmi omezenou schopností resortní, natož mimorezortní koordinace, byť je oddělení podřízeno vrchnímu řediteli sekce.

Novelizace služebního zákona i zflexibilňování odměňování probíhá, netýká se však kapacit zřizovatelů, ty jsou ale metodicky podpořeny zaměstnanci MŠMT v rámci projektu Střední článek.

Reálné odměňování kvalifikovaných a klíčových zaměstnanců ve veřejné správě celkově přinejlepším stagnuje.

2. Vybudovat politicky nezávislou a odborně způsobilou střední úroveň podpory a vedení ve vzdělávací soustavě (tzv. “střední článek”), která bude zajišťovat plynulý a efektivní tok informací oběma směry a přímo pomáhat s implementací centrálních opatření, za což také ponese spoluzodpovědnost
(konkrétní obsah dalších činností viz DÚ 5).

Ministerstvo spustilo projekt Střední článek podpory, podle Evaluační zprávy z pilotního ověřování se zvolený model Středního článku podpory ukazuje jako funkční a vhodný ve vztahu k vytýčeným cílům a cílovým skupinám.

Střední článek zatím však nemá stanovenou odpovědnost za implementaci vzdělávací politiky a její vedení, což omezuje jeho dopady na výsledky škol a snižování nerovností. Pracovníci středního článku nemají žádné pravomoci vůči školám.

„Střední článek podpory musí být v oblasti rovných příležitostí a kvality škol doplněn o střední článek řízení. Jinak zásadní změna nenastane a mezi školami budou v decentralizovaném systému stále značné rozdíly.„

Lenka Hečková, SOFA

3. Stabilizovat financování školství tak, aby byla zajištěna udržitelnost i bez evropských projektů.

Financování školství stále neodpovídá ani průměru zemí OECD, což je předpoklad Strategie 2030+. Klíčové reformy, jako kurikulární reforma či důležitá opatření jako podpůrné pozice, jsou přitom financovány pouze evropskými projekty, což ohrožuje jejich udržitelnost.

„V Poslanecké sněmovně prošla prvním čtením novela školského zákona, která řeší institucionalizování dvou projektů (podpůrné pozice a indexové financování), na než končí financování z EU. MŠMT se snaží nalézt možnosti efektivnější alokace veřejných financí (př. převod financování části nepedagogických činností na zřizovatele, slučování škol, revize oborové soustavy, řešení odkladů PŠD), které zatím nebyly schváleny.“

Nikola Šrámková, EDUin

4. Promítnout do financování vysokého školství požadavek na vznik vzdělávacích programů, které budou orientovány na vzdělávání odborníků pro řízení veřejné správy (public policy) v oblasti školství a vzdělávání (educational policy).

MŠMT realizuje projekt na zavedení mikrocertifikátů jak pro VŠ tak pro SŠ obory. Tento koncept má sloužit k získání dovedností, které kvalifikovaným zaměstnancům na dynamicky se měnícím trhu práce chybí, stejně jako vylepšit životopis čerstvým absolventům.

1. Vytvořit registr pracovníků ve školství (viz UK nebo NZ) jako nástroj snižování administrativní zátěže škol nahrazující složité výkaznictví a ad hoc zjišťování. Systém by měl zajistit přehled o nabídce a poptávce ve školství, čímž by usnadnil práci ředitelům, zejm. v malých školách.

Ministerstvo připravuje zákon o registrech ve vzdělávání, který by mohl administrativní zátěž významně utlumit. Přehled o nabídce a poptávce po zaměstnancích ve školství MŠMT udržuje pouze v oblasti vyhlášených konkurzů na ředitele.

MPSV chystá registr zaměstnanců (jehož součástí by měl být i tento registr), na němž spolupracuje s MŠMT. Tato administrativní data stát má, ale neumí si je předávat, proto je v procesu návrh zákona o správě dat a o řízeném přístupu k datům, který by měl pomoci s nakládáním dat ve veřejné správě (problémy jako GDPR, legislativa, resortismus atd.).

2. Zavést jednotný identifikátor žáka, který umožní sledovat vzdělávací dráhu na úrovni jednotlivců a umožní propojení s datovými zdroji mimo resort školství; případně využít zdrojový identifikátor fyzické osoby (ZIFO od ÚOOÚ).

Ministerstvo připravuje zákon o registrech ve vzdělávání, který by mohl uvedenou prioritu naplnit.

3. Zakotvit minimální povinně sbírané ukazatele o stavu a kvalitě školství a vzdělávání, včetně vzdělávacích výsledků, a zahájit jejich pravidelný sběr v kvalitě, která umožní jak populační zobecnění, tak sledování vývoje v čase, a to i za přiměřeně malé územní jednotky. (Tzn. vytvoření komplexní monitorovací – ukazatele o stavu – a indikátorové – ukazatele o naplňování cílů – soustavy.)

MŠMT, resp. instituce jako ČŠI apod. sbírají a vyhodnocují data o stavu a kvalitě školství. Nedošlo ovšem k revizi sbíraných dat a určení jádrové sady dat nezbytné a validní pro vyhodnocování stavu vzdělávací soustavy a naplňování cílů Strategie 2030+. V rámci projektu IPS Kurikulum jsou ale plánovány finance z EU na vybudování systému hodnocení výstupů ze vzdělávacích uzlů.

„Obecné záměry zakotvit minimální povinně sbírané ukazatele o stavu a kvalitě školství se objevují – avšak primárně na deklaratorní úrovni (např. testování v souvislosti s revizí RVP). Praktická příprava sběru např. výsledkových dat se nerealizuje (legislativa, financování projektů apod.).“

Karel Gargulák,PAQ Research

4. Zveřejnit závazný katalog informací, které musí školní informační systém (ŠIS) podle požadavků veřejné správy obsahovat, včetně jejich požadované podoby a zavést povinnost kompatibility ŠIS s resortním informačním systémem MŠMT.

5. Systémově propojit institucionální odpovědnost za požadavky na cíle a obsah vzdělávání (revizi RVP) a ověřování výsledků vzdělávání. (Tzn. vyjasnění kompetencí a odpovědnostních vztahů mezi NPI, ČŠI a CERMAT a vytvoření personálního vědeckého základu pro tyto činnosti.)

V rámci projektu IPS Kurikulum je plánováno vybudování systému hodnocení výstupů ze vzdělávacích uzlů. Ale k revizi kompetencí a budování personálního vědeckého základu pro tyto činnosti nebylo postoupeno.

„MŠMT podle našich informací připravuje zřízení “uzlových bodů” v základním vzdělávání, což jako Unie kvitujeme. Tyto návrhy však zatím nebyly implementovány. „

Jan Gondek, Česká středoškolská unie

6. Zřídit centrální koordinační autoritu pro sběr dat (i mimo rámec vzdělávací politiky), aby ve sběru nedocházelo k jednostranným změnám, které způsobují problémy s využitím dat jinými subjekty. Centrální autorita zajistí v oblasti vzdělávání především koordinované vytváření společných meziresortních plánů výzkumů (zejm. MŠMT, MPO, MZd, MPSV, MMR, MV).

MŠMT má zřízenou datově analytickou jednotku pro sběr dat a koordinaci jejich sběru a předávání v resortu. Koordinované vytváření společných meziresortních plánů výzkumů neprobíhá, byť výzkumné výzvy i v průřezových tématech vypisují TAČR a GAČR.

7. Vybudovat komplexní a otevřený meziresortní informační systém, který propojí stávající informační systémy veřejné správy obsahující informace relevantní pro oblast školství (zejm. MŠMT, MPO, MZd, MPSV, MMR, MV, podřízené organizace, zřizovatelé) a všem relevantním aktérům zajistí k informacím potřebný přístup.

Ministerstvo připravuje zákon o registrech ve vzdělávání a Digitální informační agentura zákon o správě dat, které by k naplnění domácího úkolu mohly přispět.

„Existují dílčí snahy o meziresortní propojení dat ale o meziresortním systému nemůže být řeč.“

Václav Korbel, PAQ Research, IDEA-CERGE

8. Umožnit legislativní úpravou za přísných podmínek anonymizace využívat data, kterými disponuje státní správa (zejm. v tzv. agendových systémech), ke komplexním analýzám realizovaných politik. Státní správa musí mít povinnost taková data připravit i pro výzkumná využití uznanými výzkumnými organizacemi (tj. VŠ a ústavy AV ČR).

Digitální a informační agentura předložila zákon o správě dat a o řízením přístupu k datům, který zahrnuje příslušnou legislativní úpravu.

a) Než bude propojení a možnost využívání dat umožněno, lze účel částečně nahradit založením náhodných longitudinálních panelů.

9. Zpřístupnit data ze školního informačního systému (ŠIS) ve vymezeném rozsahu a se zachováním potřebné úrovně ochrany osobních údajů orgánům veřejné správy, což umožní jednoduše získávat údaje o školách bez jejich administrativního zatížení (zejm. pokud ŠIS umožní i realizaci ad hoc šetření).

10. Posílit prostředky mířící na rozvoj pracovišť základního a aplikovaného výzkumu v oblasti školství a vzdělávání. Je potřeba cílit na výzkum spojený s konkrétními českými vzdělávacími politikami. Vypisovaná podpora musí podporovat spolupráci pedagogických fakult na projektech s výraznou internacionalizací lidských zdrojů a spolupráci se špičkovými pracovišti v Evropě. Podpora takových projektů pak musí být dostatečné dlouhá (více než 5 let), aby se pracoviště mohla etablovat.

MŠMT Připravuje výzvu z OP JAK na pedagogický výzkum.

11. Legislativně zakotvit povinně zveřejňovaná data jak ve formátu open dat, tak ve vizualizované podobě online. U všech sbíraných dat vytvářet metadata pro snazší orientaci lidem, kteří s daty chtějí pracovat.

Ministerstvo data vizualizuje a také spolupracuje s ČŠI na vizualizaci dat v rámci projektu Vzdělávání v datech.

12. Vytvořit přehledný datový archiv v oblasti výzkumů o vzdělávání (třídění dle zdroje dat, tematického zaměření, úrovně měření apod. metadata). Tzn. databázi primárních (a příp. sekundárních) datových zdrojů v oblasti vzdělávání, do níž bude umožněno přispívat získanými daty komukoli, kdo relevantní data získá. Obsahem budou data v otevřeném formátu zpracovatelná různými statistickými programy společně s jejich popisem.

13. Zavést povinnost transparentně dokládat kvalitu testů ověřujících vzdělávací výsledky (informovat o procesu, designu a cílech centrálního ověřování výsledků vzdělávání a prokazovat návaznost na RVP…).

V rámci  projektu IPS Kurikulum plánuje MŠMT vybudovat systém hodnocení výstupů ze vzdělávacích uzlů. Aktuálně probíhá realizace tohoto projektu a výstupy budou vázány na zavedení revidovaného RVP ZV. Parametry ještě nelze porovnat s domácím úkolem.

1. Vytvořit Radu vlády pro rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání v zastoupení ministrů a relevantních zástupců jednotlivých resortů i externích expertů s cílem koordinace příslušných politik. V jejím čele bude stát člen vlády zodpovědný specificky jen za řešení nerovného přístupu, nebo vládní zmocněnec pro nerovnosti ve vzdělávání s odpovídajícími kompetencemi a odpovědností za koordinaci příslušných politik.

Tuto roli se snaží plnit vládní zmocněnkyně pro lidské práva, Klára Šimáčková Laurenčíková a částečně i tematicky zaměřené vládní výbory (např. Výbor pro práva dítěte, Výbor pro práva osob se zdravotním postižením nebo Výbor pro práva lidí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením).

„Vytvoření Rady vlády pro rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání se zatím nepodařilo, ačkoliv vládní zmocněnkyně pro lidské práva, Klára Šimáčková Laurenčíková je v těchto tématech výraznou silou.„

Lenka Hečková, SOFA

2. Vytvořit závazné standardy, které určí potřebné podpůrné pedagogické profese na školách a zajistí jejich systémové financování.

Ministerstvo předložilo návrh novely školského zákona, který přináší institucionalizaci školských speciálních pedagogů a psychologů pro některé základní školy. Návrh novely zahrnoval také variantní řešení pro vládu na zavedení pozice sociálního pedagoga jako pedagogického pracovníka. Novelu však vláda schválila bez zavedení této pozice (2.10.2024). Návrh také nezahrnuje mateřské a střední školy.

„Považujeme v oblasti duševního zdraví žáků a pedagogů za klíčové, aby takové standardy byly zavedeny prioritně pro školní psychology, aby byla zajištěna systémová kvalita jejich práce a podpora studentům a pedagogům odpovídající standardům péče 21. století.„

Jan Gondek, Česká studentská unie

3. Zavést při financování školství tzv. indexování dílčích prostředků pro ty školy, které se nacházejí ve strukturálních postižených územích či lokalitách, popř. je navštěvují žáci ze znevýhodněného prostředí. Současně s tím ale určit limity maximálního podílu žáků ze znevýhodněného prostředí na jednu školu a opatření, kterými překročení limitů řešit.

2.10. 2024 vláda schválila novelu školského zákona, který zavádí možnost tzv. indexace škol, tedy zohlednění náročnosti poskytovaného vzdělávání v rámci financování, jako jedno z opatření proti prohlubování nerovností v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání.

„Pokud opravdu chceme řešit nerovnosti v přístupu ke vzdělávání, je nutné  indexované financování  zajistit i pro mateřské školy a také zajistit a podpořit vstup dětí ohrožených do mateřských škol ve 3 letech.„

Kateřina Sirotková, Platforma pro včasnou péči

4. Zvážit proměnu současného systému individualizované podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) prostřednictvím podpůrných opatření, a to tak, aby došlo ke skloubení současného kompenzačního systému s tzv. univerzalistickým, který stojí na alokaci balíku prostředků pro vzdělávání žáků s SVP přímo na školu (popř. obec), nikoliv na jednotlivce, což zajistí významné snížení byrokratické zátěže a možnost lépe zohlednit potřeby žáka v konkrétní škole.

Vláda 2.10.2024 schválila návrh novely školského zákona, který přináší institucionalizaci školských speciálních pedagogů a psychologů pro základní školy.

„Systém podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je velmi citlivé téma. Neadresný systém nikdy nezajistí potřebnou podporu všem dětem se speciálními vzdělávacími potřebami (na kterou mají právní nárok) tak jako individualizovaná podpůrná opatření. Vedle případného dobře nastaveného univerzálního systému musí stále existovat možnost individualizace pro výjimečné situace, kdy univerzální systém nepodpoří všechny děti s potřebou podpory.“

Lenka Hečková, SOFA

5. Institucionalizovat pracovníky zaměřující se na výkon školské sociální práce, kteří budou součástí školního poradenského pracoviště a školního prostředí obecně. Aktuální návrh novelizace zákona o pedagogických pracovnících tuto pozici ukotvuje, přičemž je nutné zajistit její systémové financování a provázanost s pregraduální přípravou.

Návrh novely školského zákona, který zahrnoval zavedení pozice sociálního pedagoga jako pedagogického pracovníka vláda schválila bez zavedení této pozice (2.10.2024).

„Zařazení pozice sociálního pedagoga do zákona o pedagogických pracovnících, považujeme za klíčové k posílení rovného přístupu ke vzdělání.„

Jan Gondek, Česká středoškolská unie

5.1. Současně s tím vybudovat a v zákoně ukotvit podpůrné týmy založené na přístupu case management, který bude zaměřený na práci s rodinami znevýhodněných dětí a na meziresortní spolupráci škol, pracovníků sociálních služeb (OSPOD, úřadů práce, obcí), zdravotnictví (pediatrie, duševní zdraví) a neziskových organizací.

Týmy duševního zdraví vznikají za podpory neziskového sektoru, ale zatím nikoli institucionalizovaně. Institucionalizovaně budou podpořeny v rámci připravované výzvy z OP JAK.

6. Svázat povolení obytné zástavby se zajištěním dostupné vzdělávací infrastruktury, zejména dostatku míst v mateřských a základních školách. Zajistit na tuto výstavbu v případě obecní výstavby nárokové finanční prostředky (např. formou zřízení Státního fondu vzdělávací infrastruktury).

7. Zvýšit finanční podporu k zajištění dostupnosti (finanční i geografické) školních družin, školních klubů, organizací dětí a mládeže, středisek volného času, základních uměleckých škol a sportovních klubů.

Lepší podmínky pro činnost školských zařízení pro zájmové vzdělávání, především školních družin, byly vytvořeny díky reformě financování regionálního školství zavedením zcela odlišného systému financování pedagogické práce. Pro školní družinu byl stanoven max. rozsah přímé pedagogické činnosti hrazený ze státního rozpočtu v podobě týdenního maximálního počtu hodin přímé pedagogické činnosti v závislosti na organizační struktuře školní družiny, tj. v závislosti na počtu oddělení školní družiny.

Ke zvýšení finančních prostředků však nedošlo.

„Od září 2024 je v platnosti “možnost” ředitelů ZŠ družinu a školní kluby nastavit bezplatně pro děti rodičů s přídavkem na dítě, nicméně náklady na “odpuštěný poplatek” má nést buď sama škola, nebo jak k tomu došlo v některých místech, poplatek se zvýšil na maximum všem rodičům a tím de facto vzniklo víc těch, pro které jsou volnočasové aktivity v rámci školy nedostupné. Jen někteří zřizovatelé ušlé prostředky kompenzují. Tento přístup je patrný i v jiných oblastech – tedy zavést dobré opatření, ale s ním spojené náklady přenést na školy.“

Kateřina Sirotková, Platforma pro včasnou péči

8. Zajistit dlouhodobou a systémovou podporu ke vzájemnému sdílení materiální a technické základny škol, školských zařízení a organizací dětí a mládeže.

Do jisté míry ministerstvo usnadnilo sdílení personálních kapacit ( včetně pedagogických) v organizacích zřizovaných společenstvím obcí a navrhuje usnadnit administrativní slučování škol se zachováním původních škol jako organizačních složek.

9. Promítnout kompetence získané v neformálním vzdělávání a dobrovolnických aktivitách do hodnocení ve formálním vzdělávání. (Dobrou praxí je např. zavedení tzv. portfolia žáka jako součásti přijímacího řízení na SŠ a VŠ či ročníkových prací jako klíčové součásti maturitních zkoušek.)

Cíl aktuálně není systémově naplňován, ministerstvo navrhuje zavést komplexní absolventskou (maturitní) práci, která by měla být více propojená s praxí, a tím snad i s neformálním vzděláváním. Ministerstvo také pracuje na zavedení mikrocertifikátů, které usilují o podporu celoživotního učení a zaměstnatelnosti prostřednictvím zaznamenávání a certifikace výsledků učení, které člověk získá absolvováním kratšího úseku učení.

„Institucionalizace neformálního vzdělávání, které je realizováno s měřitelných dopadem na rozvoj měkkých dovedností (a klíčových kompetencí pro budoucnost), je nezbytným předpokladem ke zvýšení participace mladých lidí na neformálním vzdělávání.„

Gabriela Drastichová, DofE

10. V zákoně vymezit nový systém celoživotního vzdělávání a průběžné profesní přípravy postavený na stávajících kapacitách odborného školství s institucionalizovaným zapojením a zodpovědností zaměstnavatelů.

11. Nově vymezit vzdělávací programy středních škol a proměnit oborovou strukturu středních škol tak, aby umožňovala sbližování učňovské a odborné (i všeobecné) větve středního vzdělávání. Ve vztahu k odborné větvi vzdělávání je zásadní posílit všeobecný základ, gradující specializaci a rozvoj kompetence k učení jako předpokladu pro profesního vzdělávání v celoživotní perspektivě.

Konkrétní proměna nařízení vlády o oborové soustavě či příprava nových RVP pro střední školy je ve svém počátku. Nově má vzniknout obor tzv. všeobecného lycea.

„Toto propojení vnímáme aktuálně ve větší podpoře lyceí a revizi jejich RVP, na čemž aktuálně spolupracujeme s NPI.„

Jan Gondek, Česká středoškolská unie

2. Na základě vytvořeného kompetenčního profilu proměnit studijní programy připravující učitele tak, aby funkčně propojovaly teorii s praktickými potřebami učitele (tzv. profesní model přípravy)

Standard DPS (tzv. doplňující pedagogické studium) i Rámcové požadavky byly v tomto smyslu novelizovány a stanovují kompetenční rámec jako závazný (i posilují kvalitu praxí, zavádí konsekutivní model, dobrovolně klinický rok apod.).

a) Zvyšovat objem a kvalitu praxí v provázanosti s pedagogicko-psychologickou složkou a oborovou didaktikou i oborem v požadavcích MŠMT na učitelské studijní programy a zajistit dostatečné finanční a personální kapacity.

Ke zvýšení objemu (v určitých případech) došlo v rámci novelizace standardu DPS (Doplňující pedagogické studium) a Rámcových požadavků, zejména došlo k posílení kvality a stanovení závaznosti kompetenčního rámce. Zároveň je v procesu legislativní ukotvení systémové podpory provázejících učitelů (aktuálně pokusně ověřováno), kteří budou mít na kvalitu praxí zásadní vliv. Z hlediska finančních a personálních kapacit – provázející učitelé mají od roku 2026 mít za svou práci nově příplatek (dojde-li do konce volebního období ke schválení novely školského zákona). Otázku financování a personálních kapacit fakult plánuje Ministerstvo řešit v rámci další fáze reformy skrz kontraktové financování.

b) Upravit kritéria pro schvalování studijních programů učitelství tak, aby se do vysokoškolské výuky mohli naplno zapojit špičkoví praktici (v současné době přetrvávají jejich vysoké kvalifikační nároky i vysoké nároky na publikační činnost a výzkumné projekty).

Požadavek na praxi ve výuce s dětmi u lektorů/garantů byl stanoven v novém standardu DPS (Doplňující pedagogické studium). Změny na VŠ v rámci studijních programů plánuje Ministerstvo řešit v rámci další fáze reformy.

c) Zavést systém vyhodnocování a sledování dopadů jednotlivých programů přípravného vzdělávání učitelů na základě vymezeného kompetenčního profilu.

Ministerstvo s fakultami připravujícími učitele každý rok vyhodnocuje pomocí dotazníkového šetření “Národní šetření učitelských kompetencí začínajících učitelek a učitelů”, do jaké míry se daří připravovat studenty učitelství v souladu s Rámcem. Šetření je navázáno na  kompetenční profil absolventa učitele. 

3. Uzpůsobit požadavky MŠMT jakožto regulátora učitelské profese tak, aby byly všechny typy profesní přípravy (tzn. vysokoškolské studijní programy i studia v oblasti pedagogických věd, tzv. DPS) posuzovány obdobným způsobem a aby umožňovaly vývoj nových progresivních modelů.

Ministerstvo novelizací zákona o pedagogických pracovnících zrušilo akreditace programů k prohlubování kvalifikace mj. i pro to, aby mohlo pečlivěji vyhodnocovat programy DPS. Do návrhu systémové podpory provázejících učitelů zahrnulo taktéž i PU DPS. Program DPS má nově 300h (místo 250) a je novým standardem více regulován (i s odkazem na KR).

4. Investovat finanční zdroje ze státního rozpočtu do programů pregraduální přípravy budoucích učitelů. Tyto prostředky musí být vázány účelově na programy splňující “standard kvality” (určený kompetenčním profilem)

Částečně k tomuto cíli přispěla novelizace standardu Doplňujícího pedagogického studia a Rámcových požadavků.

a) Navýšit platy vzdělavatelů (“vysokoškolských učitelů”) budoucích učitelů.

Novela vysokoškolského zákona částečně zlepší pozici doktorandů a to zejména zavedením takzvaného garantovaného příjmu doktorandů ve výši nejméně 1,2násobku minimální mzdy. To je přibližně 23 tisíc korun měsíčně, místo současných 11 250 korun.

b) Financovat či alespoň spolufinancovat (prokázaně kvalitní) studia v oblasti pedagogických věd, tzv. pedagogická minima, státem.

c) Upravit strukturu a kritéria financování fakult připravujících učitele tak, aby umožňovala větší důraz na různorodou práci se studenty učitelství (méně masově-přednáškový přístup, více osobnějších seminářů či skupinových aktivit, kvalitní individuální zpětnou vazbu…).

5. Legislativně uchopit pozici provázejících učitelů, včetně zakotvení standardu kvality jeho práce, vymezení jeho role ale také nastavení systému jeho vzdělávání a podpory, podmínek práce (snížená přímá pedagogická činnost) a ohodnocení.

V červnu 2023 byla schválena novela zákona o pedagogických pracovnících, která ukotvuje pozici provázejícího učitele s účinností od 1. 1. 2024 a umožňuje tak její další systémovou podporu.

V dalším kroku má navázat novela školského zákona a prováděcích právních předpisů, která provázejícím učitelům zajišťuje již konkrétní podporu s účinností od 1. 1. 2026.

„U provázejících učitelů došlo v tomto volebním období k výraznému posunu. V červnu 2023 byla pozice ukotvena v zákoně o pedagogických pracovnících. Dále byla navržena jejich systémová podpora (příplatek, studium, odpočty přímé pedagogické činnosti) do školského zákona, který je potřeba do konce volebního období také schválit. Tím pádem bude systémová podpora platit od roku 2026 pro všechny provázející učitele.“

Kateřina Konrádová, Učitel naživo

6. Legislativně vymezit účel, povinnosti a standardy kvality fakultních (či tréninkových, klinických) škol a tím zajistit rámec pro spolupráci s vysokými školami, účelové financování a ověřování pedagogických inovací.

Vznikl standard klinické školy, vznikla k nim pracovní skupina. V další fázi reformy má dojít k ujednocení pojetí institutu fakultní školy a pilotáži klinických škol.

7. Časově vymezit indukční neboli adaptační období u začínajících učitelů a v zákoně a specifikovat jeho podmínky, které začínajícím učitelům s nástupem do nové profese pomůžou a omezí jejich drop-out (uvádějící učitelé, průběžné vzdělávání a podpora, snížená přímá pedagogická činnost).

V zákoně o pedagogických pracovnících je nově stanoveno adaptační období pro začínající učitele trvající 2 roky a zároveň povinnost přidělení uvádějícího učitele. Školy dostávají finance na vzdělávání pro začínající a uvádějící učitele. Specifikace dalších podmínek (jako snížení přímé ped. činnosti) zatím chybí.

8. Snížit přímou pedagogickou činnost pro uvádějící učitele (učitel poskytující podporu začínajícímu učiteli) a zavést jejich finanční podporu.

Uvádějící učitele nemají sníženou pedagogickou činnost, finanční podpora nebyla zavedena.

9. Zavést kariérní systém pro učitele, který bude definovat požadovaný rozvoj profesních učitelských kompetencí a který bude provázán s nabídkou kvalitního systematického vzdělávání a podpory učitelů.

Komplexní pojetí kariérního systému chybí. Ministerstvo postupně zavádí některé prvky, např. zavedení adaptačního období pro začínající učitele, pozici uvádějícího učitele), který je v rámci adaptačního období začínajícím učitelům oporou nebo ukotvení pozice provázejícího učitele, který vede studenty-budoucí učitele v průběhu jejich pedagogické praxe.

Metodik výuky jako další krok v postupném vytváření kariérního systému pro učitele. Záměrem ministerstva však není zavést kariérní systém najednou jako jeden celek, ale postupně pilotovat a zavádět jeho stavební kameny, které bude možné v budoucnosti propojit do jednoho celku.

„V oblasti podpory kariérního systému pro učitele se zdá být pro ministerstvo jednou z priorit projekt Metodik výuky, kterého pilot se plánuje spustit v následujícím období (zaměření na dějepis a matematiku).“

Zdeněk Slejška, Eduzměna

10. Usnadnit krátkodobé zastupování učitelů, kteří jsou uvolňováni pro účast v programech dalšího vzdělávání.

11. Vytvořit recenzní (reputační) systém pro hodnocení a doporučování kvality otevřených vzdělávacích zdrojů a programů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, který bude vycházet z kompetenčního profilu a kariérního systému.

1. Vytvořit standard nepedagogické práce, který definuje nepedagogické profese potřebné k zajištění chodu školy, včetně standardizované výše úvazků vázané nejen na počet žáků, ale též na další kritéria.

Jako podklad byl zpracován výzkum administrativní zátěže ředitelů škol a další výzkum “hledání modelů efektivní nepedagogické správy”.

2. Posílit mezi školami sdílení provozních zaměstnanců (a obecně posílit úvazky škol na provoz). Např. zřízením tzv. center administrativní podpory v působnosti zřizovatelů, které budou školám poskytovat projektový management, metodické vedení a další obřemenění od administrativy, a svázání jejich vzniku s financováním podpůrných profesí (standardem nepedagogické práce) či financováním školství v obcích.

V rámci společenství obcí představuje možnost sdílet nepedagogické pracovníky. Tzv. centra administrativní podpory s komplexní podporou pro školy nevznikla.

„ V tuto chvíli mimo resort vznikl institut Společenství obcí, který jde naproti sdílení provozních zaměstnanců.„

Zdeněk Slejška, Eduzměna

3. Cíleně (finančně a metodicky) podporovat vznik svazkových škol, které vedou k efektivnějšímu sdílení kapacit.

Usnadnění vzniku svazkových škol a společného zřizování škol je ukotveno v novele školského zákona, který je v legislativním procesu. MŠMT vznik svazkových škol finančně podporuje.

„Minimálně v novele školského zákon je tlak na sjednocování škol do svazků s jednotným managementem.“

Sdružení profesního terciárního vzdělávání

4. Stanovit povinné funkcionality a kompatibility pro školní informační systémy tak, aby s informacemi, která školní systémy obsahují, mohly příslušné instituce napřímo pracovat a aby je ředitelé nemuseli opakovaně vyplňovat do výkazů. Veřejné instituce i školy musí mít povinnost tyto systémy využívat.

5. Digitalizovat základní správní úkony a rozhodování v působnosti škol a dalších aktérů (např. elektronizace přihlášek na SŠ, zápisy do MŠ a ZŠ, odvolání proti rozhodnutím atd.).

Ministerstvo v únoru 2024 spustilo elektronické přihlašování na střední školy. Digitalizace v ostatních oblastech dále chybí.

6. Zvážit zavedení možnosti volitelné právní subjektivity (především menších) škol. Za školu bez právní subjektivity tak většinu administrativní agendy převezme zřizovatel.

Navržena možnost převedení administrativní správy na školskou právnickou osobu, která je zřizovaná více zřizovateli.

„Tento model (převedení administrativní správy na zřizovatele)v současné době není prosazován. Možností je převedení admin. správy na ŠPO (školskou právnickou osobu), která je zřizována více zřizovateli.„

Karel Gargulák, PAQ Research

7. Zřídit střední úroveň podpory a vedení školám, která bude zajišťovat komunikační tok mezi centrem a školami, odborně vést a zajišťovat spolupráci relevantních aktérů a která bude společně s pedagogy schopna trvale zlepšovat vzdělávací výsledky, wellbeing a rovné šance žáků v rámci MŠ, ZŠ a SŠ na svém území.

Ministerstvo zvažuje možnost pilotáže systému místní školské správy pro celé správní území ORP, které by mělo na starosti pedagogickou a administrativní správu. Aktuální novela školské právnické osoby pouze zjednodušuje zřizování škol více zřizovateli. MŠMT současně realizuje projekt Středního článku podpory.

„Pilotáž střední úrovně podpory školám potvrzuje, že je to dobrý směr. V tuhle chvíli je reálná snaha propojovat věci a sjednocovat kanály. Zájem na spolupráci s neziskem a státní správou je obrovsky posun vpřed.„

Zdeněk Slejška, EduZměna

8. V souvislosti se zřizováním střední úrovně podpory a vedení vzdělávací soustavy redefinovat role metodických orgánů, posílit jejich kooperaci (včetně vyhodnocení metodické role ČŠI a případné legislativní stabilizace této role) a provázat ji s úkoly a činností středního článku v území.

Aktuálně je v legislativním procesu změna a posílení role ČŠI (metodická role, odvolávání ředitelů pro nekvalitu). Zároveň se mění tzv. inspekční cyklus.
Role a působnost středního článku podpory je prozatím nejasná a není propojen s žádnými cíli a opatřeními vzdělávací politiky. Jedná se primárně o metodickou podporu.

9. Vytvořit profesní standard neboli kompetenční profil ředitele, který bude akcentovat praktické potřeby ředitelů škol i schopnost vést školu jako vzdělávací instituci (tzv. pedagogický leadership).

I přes existneci několik verzí standardů ředitelské profese (z dílny NPI ČR nebo ČŠI) nebyl žádný oficiálně schválen a nebyly vytvořeny podmínky – legislativní, finanční, odpovědnostní – pro jeho implementaci.

„“Oficiální” kompetenční profil ředitele bohužel nevznikl. Největším posunem v oblasti definování role ředitele a jeho vzdělávání je vznik kvalifikačního studia Lídr školy. Toto inovované studium se zaměřením na pedagogický leadership vzniklo ve spolupráci MŠMT, NPI ČR a organizace Učitel naživo.“

Kateřina Konrádová, Učitel naživo

10. Kompetenční profil ředitele spojit s kariérním systémem včetně odpovídající modulární nabídky dalšího vzdělávání (např. zvážit založení nebo vyprofilování specifické vzdělávací instituce cílící na vzdělávání vedoucích pracovníků ve školství – tzv. ředitelské akademie).

11. Zajistit vstupní vzdělávání ředitelů ještě před nástupem do profese. (Tzn. zejm. přenastavit povinnost ředitele doplnit si „studium pro ředitele” do dvou let po nástupu do funkce – v nejobtížnějším období – na povinnost mít absolvované studium ještě před nástupem do funkce.) Vstupní vzdělávání musí být navázané na profesní standard ředitele a mmj. obsahovat významný poměr praxí.